Sv. 7: Adornova stať „Schéma masové kultury“ byla nalezena v autorově pozůstalosti a přestavuje volné pokračování kapitoly o kulturním průmyslu z Dialektiky osvícenství. Lze ji považovat za shrnutí Adornovy kritiky masové kultury. Čtenář v ní nalezne Adornovu diagnózu základních prvků masové kultury: reklamy, filmu, rozhlasu, hudby. Přeložil Milan Váňa a Michael Hauser.
Dotisk 2019
| počet stran: 62 |
| vazba: brožovaná |
| formát: 110x150 |
| rok vydání: 2009 |
| překlad: Milan Váňa, Michael Hauser |
formát knihy:
V reklamním charakteru kultury zaniká její odlišení od praktického života. Estetické zdání se stává pozlátkem, které reklama přenáší na zboží, jež toto zdání absorbuje; avšak onen moment samostatnosti, který filosofie pojímá právě jako estetické zdání, se ztrácí. Hranice vůči empirické realitě se všude stírají. Důkladná přípravná práce byla k tomu vykonána už dávno. Od industriální epochy je v módě umění řádného smýšlení, jež se paktuje se zvěcněním, neboť právě odkouzlení světa, tomu prozaickému, ba duchaprázdnému připisuje vlastní poezii, napájenou étosem práce. Ten pak Goebbels totalitárně naordinoval jako ocelovou romantiku. Proto byly v Německu tak oblíbené spisy jako Za pluhem a svěrákem ba také Má dáti a dal, které byly doporučovány mládeži jako obzvlášť zdravá strava. Jsou usazeny kolem fundamentálního podlomení buržoazní výchovy.
Ta je oficiálně zaměřena na ideál, na „vše krásné a dobré“; plane nadšením pro hrdiny, oslavuje upřímnost, nezištnost, velkorysost. To vše je tu však od ...více
