OIKOYMENH ve spolupráci s Filosofickým ústavem AV ČR
Korespondence s významným religionistou, filosofem Gerhardem (Gershomem) Scholemem začíná v době, kdy Hannah Arendtová zápasí ve francouzském exilu o holou existenci. Spojovacím článkem mezi nimi je osud Scholemova přítele Waltera Benjamina, s nímž se Arendtová seznámila v emigraci v Paříži a který jí před jejím odjezdem do USA svěřil své rukopisy. Benjaminovi se však z Evropy uniknout nepodařilo – roku 1940 spáchal sebevraždu na francouzsko-španělské hranici. V jednom z prvních dopisů informuje Scholema, který v té době žije už skoro dvě desetiletí v Palestině, o jeho tragickém osudu. Rozbíhá se tak dlouholetý dialog mezi New Yorkem a Jeruzalémem a mezi dvěma protichůdnými osobnostmi – nezávislou politickou teoretičkou Arendtovou a přesvědčeným sionistou Scholemem, profesorem na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a autorem zásadního díla o židovské mystice a kabale (Major Trends in Jewish Mysticism).
počet stran: 528 |
vazba: vázaná |
formát: 135x205 |
rok vydání: 2020 |
překlad: Alice Marxová (eng.), Ondřej Sekal (ger.) |
jazyk originálu: en. + ger. |
název originálu: Briefwechsel |
formát knihy:
Ve spolupráci s Filosofickým ústavem AV ČR vydalo nakladatelství OIKOYMENH Korespondenci filozofky a politické teoretičky Hannah Arendtové a Gershoma Scholema, významného badatele v oblasti kabaly a židovské mystiky. Z německo-anglického originálu Der Briefwechsel 1939–1963 (Jüdischer Verlag im Suhrkamp Verlag, Berlin, 2010) pořídili český překlad Alice Marxová (z angličtiny) a Ondřej Sekal (z němčiny). Celý text recenze zde.
víceČesky nedávno vydaná objemná korespondence filozofky Hannah Arendtové s religionistou Gerhardem Scholemem je mimořádně zajímavá hned z několika důvodů. Dozvídáme se, jak důležitou roli oba sehráli v záchraně židovského kulturního dědictví, v udržování odkazu jejich společného přítele Waltera Benjamina, a především jak fungují přátelství plná rozporů.
Korespondence začíná v roce 1939 poté, co Němka Arendtová se svým budoucím manželem a matkou utekla do Paříže. Tam pracuje jako vedoucí kanceláře Židovské agentury.
Stěžuje si, že nemá dost času věnovat se svému rukopisu o židovské spisovatelce Rahel Varnhagenové, a také má starosti o jejich společného přítele, literárního kritika a filozofa Waltera Benjamina. Ten krátce nato spáchá dosud nevysvětlenou sebevraždu při přechodu francouzsko-španělských hranic. Arendtová o tom informuje v dalším dopisu a dodává: "Židé v Evropě umírají a lidé je zahrabávají jako psy."
Izraelský filozof a kabalista Gerhard Scholem, který celoživotně promýšlel židovství a sionismus, žije již od roku 1923 v Palestině, kde ...více