Zdá se že máte v prohlížeči zakázaný javascript

You must have JavaScript enabled in your browser to utilize the functionality of this website.Click here for instructions on enabling javascript in your browser.

Pokročilé vyhledávání
Zobrazit: 
1 Chůze lesem – není to idyla, co se skrývá za tímto názvem. Čtenář se spíše musí odhodlat k povážlivému výletu, který jej odvede nejen mimo prošlapané stezky, ale i za hranice uvažování. Jde o klíčovou otázku naší doby, tedy o otázku, jež s sebou v každém případě přináší ...
Předmluva k prvnímu vydání (1790) Schopnost poznání z principů a priori můžeme nazvat čistým rozumem a zkoumání možnosti a hranic čistého rozumu vůbec kritikou čistého rozumu, ačkoli touto schopností míníme jen rozum v jeho teoretickém používání, jak tomu také bylo v první práci pod uvedeným názvem, aniž ještě chceme ...
I. Mizející svět? Od antiky mají filosofové za to, že údiv je počátkem filosofie. Podivují se nad tím, že je spíše něco než nic. Toto počáteční naladění chci v následujícím pojednání chápat jako údiv nad existencí světa a zasadím jej do kontextu filosofie po Kantově „kopernikánské revoluci“. Po tomto ...
Tuto monologickou knihu, jež vznikla během zimního pobytu v Sor rentu (1876/1877), bych veřejnosti nepředkládal, kdyby nadcházející 30. květen 1878 nevzbudil až příliš živou touhu v pravou chvíli osobně uctít jednoho z největších osvoboditelů ducha. Místo předmluvy „ – nakonec jsem připadl na to, sestavit přehled rozličných zaměstnání, jež ...
Órigenův spor s Kelsem o indentitu křesťanského hnutí Když se Órigenés pouštěl do sepisování své obrany před žalobami, které ve své knize Pravdivé slovo (Ἀληϑὴς λόγος) vznesl proti křesťanské víře platónský filosof Kelsos, pokusil se nejdříve vytyčit hlavní teze jeho kritiky křesťanské zbožnosti, aby pak na ně mohl dát ...
Filosofie nakloněná k činu je společným jmenovatelem životních postojů Tomáše Garrigue Masaryka, Jana Patočky a Václava Havla. A je také tím, čím se tito autoři odlišují téměř od všech ostatních českých myslitelů dvacátého století. Liší se ovšem mezi sebou konkrétním významem, který jejich výkony měly a stále mají pro ...
Tématem následující stati není takzvaná svoboda vůle, nešťastně kontrastně odlišovaná od chybně pojmenovaného učení o filosofické nutnosti, nýbrž svoboda občanská či společenská, tedy povaha a hranice moci, kterou může společnost oprávněně vykonávat nad jednotlivcem. V obecné podobě je tato otázka vznesena jen málokdy a skoro nikdy nebývá podrobena rozboru, ...
Pohyb a proces jsou filosofická témata základního významu. Ve starověku tato teze – filosofická závažnost pohybu – byla čímsi obecně přijímaným. Moderní epocha přiřkla pohyb odborným vědám. Zůstala však nevyřešená otázka jednoty pohybu a procesu v jeho různých formách. Patří k předním rysům a zásluhám filosofie dialektického materialismu, že ...
Mezi náměty Sókratových hovorů o lidských věcech náležely otázky, co je zbožné a co hříšné, co je krásné a co ošklivé, co spravedlivé a co nespravedlivé, co je uměřenost, co je state čnost a co je zbabělost. V přímé souvislosti s těmi hovory zabýval se týmiž problémy i Platón ...
Přísný soud, který pronáší v Platónově dialogu Gorgias filosofie nad rétorikou, vychází z mravního přesvědčení filosofova, jež nalézá vinu rétoriky v jejím nedbání mravnosti. Rétorika tu je představena jako ná stroj „věřivého přemlouvání“, jako spojenkyně té politiky, která staví moc nad právo, a jako hlasatelka mínění, že praktický prospěch ...
Celkem stránek: