Autor v sérii devíti rozsáhlých esejů interpretuje myšlenkový vývoj významných židovských myslitelů 20. století s důrazem na otázky týkající se židovské identity: zjevení a zákon, naděje a spása, úcta k jinakosti a zákaz zobrazování. Tematické rozpětí sahá od novokantovského systematika H. Cohena přes filosofickou theologii F. Rosenzweiga či M. Bubera, svébytný marxismus W. Benjamina či E. Blocha, kabalistická zkoumání G. Scholema či politickou filosofii L. Strausse až po úvahy nedávno zesnulých filosofů H. Jonase a E. Lévinase. Kniha vyšla ve třech, samostatně neprodejných svazcích. 376, 392 a 388 stran.
Přeložil Martin Pokorný.
formát knihy:
Autor v sérii devíti rozsáhlých esejů interpretuje myšlenkový vývoj významných židovských myslitelů 20. století s důrazem na otázky týkající se židovské identity: zjevení a zákon, naděje a spása, úcta k jinakosti a zákaz zobrazování.
Pierre Bouretz: Svědkové budoucího času. I. díl H. Cohen, F. Rosenzweig, W. Benjamin; II. díl G. Scholem, M. Buber, E. Bloch; III. díl L. Strauss, H. Jonas, E. Lévinas, přeložil Martin Pokorný, OIKOYMENH, Praha 2009
Pražské nakladatelství OIKOYMENH nedávno vydalo rozsáhlou, trojdílnou publikaci francouzského filozofa Pierra Bouretze s názvem Svědkové budoucího času. Autor v sérii devíti rozsáhlých esejů interpretuje myšlenkový vývoj významných židovských myslitelů 20. století s důrazem na otázky týkající se židovské identity: zjevení a zákon, naděje a spása, úcta k jinakosti a zákaz zobrazování. Tematické rozpětí Bouretzovy rozsáhlé trilogie je značně široké a sahá od novokantovského systematika Hermanna Cohena přes filosofickou teologii Franze Rosenzweiga či Martina Bubera, svébytný marxismus Waltra Benjamina či Ernsta Blocha, kabalistická zkoumání Gershoma Scholema či politickou filosofii Leo Strausse až ...více
Dvacáté století bylo stíháno přízraky nesčetných mrtvých, pokryto stínem o to temnějším, nebo se rozestíral nad světem zaslíbeným světlu rozumu a plným snů, které dějiny rozbily na kusy a učinily z této epochy hřbitov budoucnosti. Na jejím počátku si válka – vedená stále ještě klasickými prostředky, avšak nevídaného dosahu – vyžádala mobilizaci celých společností a uchvátila pro sebe technické prostředky původně určené pro jiné cíle. Známé formy útisku se tu objevují dohnány do extrému, vynořují se bezpříkladné formy nadvlády a hrůza o mnoha tvářích. V polovině století pak nadchází, co si nikdo nedokázal představit: muži, ženy a děti jsou zmasakrovány čistě pro vlastní původ, mrtvoly se kupí bez pohřbu, miliony lidských bytostí mizí v oblaku kouře. V průběhu pouhých dvou staletí se západní lidstvo nechalo přesvědčit, že ví, jak se vyrvat stisku temné minulosti, naplnit přítomnost snadno dosažitelnými obrazy štěstí a nastínit budoucnost bez jediného mráčku. Ještě včera strach před nebesy držel člověka v područí, spoutával jeho schopnosti ...více
