Zdá se že máte v prohlížeči zakázaný javascript

You must have JavaScript enabled in your browser to utilize the functionality of this website.Click here for instructions on enabling javascript in your browser.

Pokročilé vyhledávání
UKÁZKA  Ludwig Wittgenstein, Tractatus logico-philosophicus

Této knize bude asi rozumět jen ten, kdo už myšlenky, jež jsou v ní vyjádřeny – nebo myšlenky podobné – sám promýšlel. – Není tedy učebnicí. – Svého cíle by dosáhla, kdyby tomu, kdo ji čte s porozuměním, přinesla potěšení.

Kniha se zabývá filosofickými problémy a ukazuje – jak se domnívám –, že formulace těchto problémů stojí na neporozumění logice našeho jazyka. Celý její smysl by se dal shrnout asi takto: Co se vůbec dá říci, dá se říci jasně; a o čem nelze mluvit, k tomu se musí mlčet.

Kniha chce tedy vytyčit hranice myšlení, či spíše – nikoli myšlení, ale výrazu myšlenek: Nebo k vytyčení hranic myšlení bychom museli být s to myslet obě strany této hranice (museli bychom tedy být schopni myslet něco, co se myslet nedá).

Hranice se tudíž dá vytyčit jen v jazyce a to, co leží mimo tuto hranici, bude zkrátka nesmysl.

Nechci ...více

UKÁZKA  Karl Raimund Popper, Otevřená společnost a její nepřátelé 1


„Ukáže se, … že Edkiňané jsou mírný a poddajný lid, který je snadné vodit za nos a který ochotně obětuje zdravý rozum na oltář logiky, když mezi nimi povstane filosof, který si je získá . . tím, že je přesvědčí, že jejich instituce nejsou založeny na nejpřísnějších principech mravnosti.“

Samuel Butler


„Během své dráhy jsem poznal velké muže a podle svých schopností s nimi spolupracoval; přesto jsem dosud neviděl žádný plán, jenž by nebyl vylepšen připomínkami lidí, kteří se rozumem a chápáním zdaleka nevyrovnají těm, od nichž plán pocházel.“

Edmund Burke


Jestliže v této knize padají ostrá slova na adresu několika z největších intelektuálních vůdců lidstva, mým motivem, jak doufám, není přání je znevážit. Spíše to pramení z mého přesvědčení, že má-li naše civilizace přežít, musíme se zbavit zvyku sklánět se před velkými osobnostmi. Velké osobnosti se mohou dopustit velkých chyb: a jak se tato kniha ...více

UKÁZKA  Mircea Eliade, Dějiny náboženského myšlení III

Zpoždění, s nímž vychází tento třetí svazek, je způsobeno především zdravotními důvody: již nějakou dobu se stále zhoršuje můj zrak a kvůli nezdolnému zánětu kloubů píši jen s obtížemi. A tak jsem nucen uzavřít poslední část Dějin náboženského myšlení za pomoci několika kolegů z řad svých bývalých žáků.

Jak si čtenář nepochybně povšimne, pozměnil jsem plán ohlášený v Předmluvě ke druhému svazku. Pokračoval jsem v dějinách křesťanských církví až na práh osvícenství a do posledního svazku jsem přesunul kapitoly o rozkvětu hinduismu, o středověké Číně a o náboženstvích Japonska. Věnoval jsem čtyři kapitoly dějinám náboženských představ, myšlenek a institucí v Evropě 4. až 17. století, ale nekladl jsem takový důraz na výtvory, které jsou západnímu čtenáři dobře známé (např. scholastika či reformace), abych se mohl zastavit u některých fenoménů, o nichž se obvykle v učebnicích mlčí nebo jejichž význam je umenšován: heterodoxie, hereze, lidové mytologie a praktiky, ...více

UKÁZKA  Stanislav Sousedík, Dějiny, dějepis, filosofie dějin

Tato studie nazvaná Dějiny, dějepis, filosofie dějin vznikla jako vedlejší produkt při mé práci na jiném příspěvku, který pracovně nazývám „Křesťanská orthodoxie a její filosofické předpoklady“. Pro křesťanskou orthodoxii[ 1 ] je charakteristické, že uznává za pravdivá určitá tvrzení o minulých událostech, o nichž načerpala poučení z pramenů, především biblických. V pozadí tohoto přesvědčení se zřejmě skrývá obecnější předpoklad, že minulé dějiny jsou souborem určitých reálně existujících (třebaže minulých) faktů a že dějepisec je s to formulovat vyprávění, jež se s některými těmi fakty shodují, čili že je s to zjišťovat o dějinách pravdu.

Tento předpoklad, formulujeme-li jej takto výslovně, je ovšem již filosofickou tezí. Je zřejmé, že otázka platnosti této teze má širší význam než onen filosoficko-theologický, jenž mě k ní původně přivedl, a může být zajímavá i pro toho, u koho křesťanská orthodoxie jako taková zájem nevyvolává. A právě z tohoto obecného hlediska, tj. z ...více

zobrazit vše: UKÁZKY | RECENZE

OIKOYMENH

Nakladatelství OIKOYMENH navazuje na odkaz samizdatové edice založené v sedmdesátých letech z podnětu Ladislava Hejdánka, jejímž cílem bylo vydávat kritické stati a díla v linii nejlepších tradic evropské filosofie a theologie.

Postupem doby se nakladatelství zaměřilo rovněž na vydávání základních děl této tradice. Spisy význačných myslitelů vycházejí v řadách klasických děl: Knihovna antické tradice, Knihovna raně křesťanské tradice, Knihovna středověké tradice, Knihovna renesančního myšlení a Knihovna novověké tradice a současnosti. Sekundární literatura nebo texty autorů nezahrnutých do řad klasických děl tvoří Edici Oikúmené.

V řadě Dějiny filosofie vycházejí vybrané monografie k jednotlivým obdobím dějin evropské filosofie. Nakladatelství vydává také řadu Dějin politického myšlení, Dějin náboženského myšlení, Knihovnu politického myšlení, Fontes Latini Bohemorum, Starověké písemnictví Levanty, Sebrané spisy Jana Patočky, edici Mathésis a řadu Filosofické interpretace.

Pokud váháte, zda si naši knihu koupíte u nás nebo jinde, uvažte, že nákupem v eshopu OIKOYMENH přímo podpoříte vydávání filosofické a theologické literatury v Čechách. Pokud se u nás zaregistrujete, získáte navíc:

  • newsletter se seznamem novinek z naší produkce, který si snadno omezíte výběrem klíčových slov podle svého výběru
  • možnost podílet se na naší činnosti zasíláním errat a komentářů