Zdá se že máte v prohlížeči zakázaný javascript

You must have JavaScript enabled in your browser to utilize the functionality of this website.Click here for instructions on enabling javascript in your browser.

Pokročilé vyhledávání
UKÁZKA  Friedrich Nietzsche, Genealogie morálky

Sebe neznáme, my poznávající, sami sobějsme neznámí: a má to svůj důvod. Nikdy jsme sami sebe nehledali, – jak bychom se tedy mohli jednoho dne nalézt? Právem bylo řečeno: „Kde je tvůj poklad, tam bude i tvoje srdce“;[ 1 ] náš poklad je tam, kde stojí úly našeho poznání. Jsme neustále na cestě za poznáním, rození okřídlenci a sběrači duchovního medu, a v hloubi srdce se staráme vlastně jen o jediné – abychom něco „přinesli domů“. Co se týče ostatního života, oněch takzvaných „zážitků“ – kdo z nás pro ně má třeba jen dostatek vážnosti? Nebo dostatek času? Takové věci, obávám se, nebyly nikdy doopravdy „naší věcí“: není u nich zkrátka naše srdce – ba ani ucho! Podobně jako božsky roztržitý a do sebe ponořený hloubavec, jemuž zvon plnou silou právě odbil do ucha dvanáct poledních úderů, rázem procitne a zeptá se: „Kolik vlastně uhodilo?“, tak si ...více

UKÁZKA  Carmine di Sante, Židovská modlitba

Druhý vatikánský ekumenický koncil (1962–1965) nepochybně představuje nejvýznamnější církevní událost našeho století. Jeho Constitutiones, Decreta a Declarationes znamenají konec jedné epochy a výchozí bod nového způsobu sebechápání církve, ať už ve směru ad intra (církev viděná sama o sobě, ve svém základním the­o­logickém ustrojení) či ad extra (viděná ve vztahu ke světu v širo­kém slova smyslu).

Tento proces obnoveného sebechápání byl umožněn především biblickým, liturgickým a theologickým hnutím, jehož závěry byly přijaty a nalezly své místo ve třech hlavních koncilních konstitucích: O litur­gii, O církvi a O zjevení.

Avšak každá obnova může nastat pouze prostřednictvím znovuobjevení kořenů a oné duchovní, kulturní a historické půdy, v níž se podle logiky diferenciace a individualizace tyto kořeny prodraly na světlo. To platí i pro církev: ježto se zrodila z judaismu a žila uvnitř judaismu po několik desetiletí, i když tento vztah byl dialektický a někdy i konfliktní, pouze ve světle judaismu může ...více

UKÁZKA  Tomáš Koblížek, Hegel ve Francii

Zabývat se recepcí Hegela ve Francii jistě neznamená zkoumat pouze jednu z kapitol francouzského myšlení. Jak poznamenává Andrea Bellantone, autor dvousvazkové studie věnované příslušnému tématu, recepce hegelianismu sehrála důležitou roli při přechodu od moderní k současné francouzské filosofii – a to především pokud jde o pojem subjektivity, jenž je napříště uvažován v napětí k pojmu substance.[ 1 ] K tomuto tvrzení, které je samo o sobě nezpochybnitelné a které skutečně umožňuje vysvětlit proměny francouzského myšlení ve dvacátém století, je však třeba doplnit, že recepce Hegela je tu v podstatném ohledu také výkladem jisté filosofie času, jak se rýsuje napříč souborem hegelovských textů. Právě tento bod byl východiskem při uspořádávání naší antologie, která si klade za cíl představit vývoj hegelovství ve Francii prostřednictvím textů věnovaných tomuto tématu. Cílem úvodní studie, kterou zde předkládáme, je pak navrhnout periodizaci francouzské recepce, nastínit její dějiny od počátků ve dvacátých letech devatenáctého ...více

UKÁZKA  Martin Heidegger, Bytí a čas

Úvod
EXPOZICE OTÁZKY PO SMYSLU BYTÍ

Kapitola první
NUTNOST, STRUKTURA A PŘEDNOST OTÁZKY PO BYTÍ
§ 1. Nutnost výslovného obnovení otázky po bytí . . . 17
§ 2. Formální struktura otázky po bytí . . . 20
§ 3. Ontologická přednost otázky po bytí . . . 24
§ 4. Ontická přednost otázky po bytí . . . 27

Kapitola druhá
DVA ÚKOLY ROZPRACOVÁNÍ OTÁZKY PO BYTÍ. METODA ZKOUMÁNÍ A JEJÍ NÁČRT
§ 5. Ontologická analytika pobytu jako otevření horizontu pro interpretaci smyslu bytí vůbec . . . 32
§ 6. Úkol destrukce dějin ontologie . . . 36
§ 7. Fenomenologická metoda zkoumání . . . 44
   A. Pojem fenoménu . . . 45
   B. Pojem logu . . . 49
   C. Předběžný pojem fenomenologie . . . 52
§ 8. Nástin ...více

zobrazit vše: UKÁZKY | RECENZE

OIKOYMENH

Nakladatelství OIKOYMENH navazuje na odkaz samizdatové edice založené v sedmdesátých letech z podnětu Ladislava Hejdánka, jejímž cílem bylo vydávat kritické stati a díla v linii nejlepších tradic evropské filosofie a theologie.

Postupem doby se nakladatelství zaměřilo rovněž na vydávání základních děl této tradice. Spisy význačných myslitelů vycházejí v řadách klasických děl: Knihovna antické tradice, Knihovna raně křesťanské tradice, Knihovna středověké tradice, Knihovna renesančního myšlení a Knihovna novověké tradice a současnosti. Sekundární literatura nebo texty autorů nezahrnutých do řad klasických děl tvoří Edici Oikúmené.

V řadě Dějiny filosofie vycházejí vybrané monografie k jednotlivým obdobím dějin evropské filosofie. Nakladatelství vydává také řadu Dějin politického myšlení, Dějin náboženského myšlení, Knihovnu politického myšlení, Fontes Latini Bohemorum, Starověké písemnictví Levanty, Sebrané spisy Jana Patočky, edici Mathésis a řadu Filosofické interpretace.

Pokud váháte, zda si naši knihu koupíte u nás nebo jinde, uvažte, že nákupem v eshopu OIKOYMENH přímo podpoříte vydávání filosofické a theologické literatury v Čechách. Pokud se u nás zaregistrujete, získáte navíc:

  • newsletter se seznamem novinek z naší produkce, který si snadno omezíte výběrem klíčových slov podle svého výběru
  • možnost podílet se na naší činnosti zasíláním errat a komentářů