Zdá se že máte v prohlížeči zakázaný javascript

You must have JavaScript enabled in your browser to utilize the functionality of this website.Click here for instructions on enabling javascript in your browser.

Pokročilé vyhledávání
UKÁZKA  Martin Heidegger, Hegelovo pojetí zkušenosti

„Věda zkušenosti vědomí“ zní název, který Hegel v prvním vydání v roce 1807 tomuto spisu předeslal. Slovo zkušenost je uprostřed titulu vytištěno tučně. Jako „zkušenost“ je zde pojmenováno to, co je „fenomenologie“. Co má Hegel na mysli, když slovo „zkušenost“ používá tímto důrazným způsobem? Odpověď nám skýtá část, jíž po předmluvě k Systému vědy dílo začíná. V původním vydání text zní:[ 2 ]

[1][ 3 ] „Je přirozené představovat si, že dříve než ve filosofii při-kročíme k věci samé, totiž ke skutečnému poznávání toho, co v pravdě jest, je nutno dorozumět se napřed o poznávání, které bývá považováno za nástroj, jímž se zmocňujeme absolutna, nebo za prostředí, kterým je spatřujeme. Oprávněná zdá se obava, za prvé, že by mohly býti různé druhy poznání, a tím jeden způsobilejší k dosažení tohoto konečného účelu – obava je pak ospravedlněna tím, že by se mezi nimi mohlo nesprávně ...více

UKÁZKA  Hannah Arendtová, Eichmann v Jeruzalémě

Toto je revidovaný a rozšířený text knihy, která byla poprvé vy-dána v květnu 1963. V roce 1961 jsem se zúčastnila procesu s Adolfem Eichmannem v Jeruzalémě jako reportérka časopisu The New Yorker. Ten moji reportáž zveřejnil ve zkrácené verzi v únoru a březnu 1963. Knihu jsem psala v létě a na podzim 1962. V listopadu tohoto roku jsem ji dokončila během svého pobytu v Centru pro pokročilá studia při Wesleyho universitě. V textu jsem opravila o něco víc než deset technických chyb, z nichž ovšem žádná nemá podstatný vliv na výsledky mé analýzy a nemění ani základní argument obsažený v původní verzi.

Faktická data týkající se sledovaného období nebyla dosud do všech detailů k dispozici a narážíme zde i na skutečnosti, o nichž nikdy nebudeme mít vyčerpávající a dostatečně věrohodné informace, kdy budeme stále odkázáni na pouhé kvalifikované odhady. Tak například celkový počet židovských obětí – odhady se pohybují ...více

UKÁZKA  Marsilio Ficino, O povinnostech, Pravda hovoří k Rafaelu kardinálu Riariovi o výchově vladaře

Filosofie v období humanismu a renesance se ve srovnání se středověkem proměňuje nejen co do obsahu a témat, což souvisí s rostoucí znalostí dosud neznámých řeckých nebo i latinských textů,[ 1 ] ale i co do literárních forem, kterými je vyjadřována. Stále se sice rozvíjejí tradiční traktáty a komentáře, na oblibě však zároveň získávají filosofické dialogy, beroucí si za vzor Ciceronovy rozpravy [ 2 ] a posléze také dialogy Platónovy. Dalším typem humanistického a renesančního filosofického písemnictví bylo psaní dopisů.

Epistolární praxe sice navazuje na středověkou ars dictaminis, umění sestavování právních dokumentů i osobních listů pomocí pravidel a modelů převzatých z antiky,[ 3 ] zásadním podnětem pro její rozvoj se však v renesanci stalo opět dílo Ciceronovo, tedy jeho korespondence, jejíž elegantní latina podobně jako v případě dialogů platila pro humanisty za vzor.[ 4 ] Humanisté od čtrnáctého století se tak s ...více

UKÁZKA  Michael Oakeshott, Racionalismus v politice

„Les grands hommes, en apprenant aux faibles à réfléchir, les ont mis sur la route de l’erreur. “[ 1 ]
L. de Clapiers, markýz de Vauvenargues, Réflexions et maximes, 221

Předmětem tohoto pojednání je zamyšlení nad povahou a rodokmenem nejpozoruhodnějšího intelektuálního proudu postrenesanční Evropy. Racionalismus, jímž se zabývám, je racionalismus moderní. Jeho vnější tvář nepochybně odráží světlo racionalismů vzdálenější minulosti, ve své hloubi však chová určitý rys výlučně sobě vlastní, a právě tomuto rysu chci věnovat svoji úvahu a uvažovat o něm hlavně v jeho vlivu na evropskou politiku. To, co označuji jako racionalismus v politice, není ovšem jediným (a jistě nikoli nejplodnějším) proudem v moderním evropském politickém myšlení. Je to však silný a živý způsob myšlení, jenž díky své spřízněnosti s tolika jinými, v intelektuální skladbě současné Evropy významnými prvky poznamenal ideje nikoli pouze jednoho, ale všech politických přesvědčení, a plynul nad každou stranickou linií. ...více

zobrazit vše: UKÁZKY | RECENZE

OIKOYMENH

Nakladatelství OIKOYMENH navazuje na odkaz samizdatové edice založené v sedmdesátých letech z podnětu Ladislava Hejdánka, jejímž cílem bylo vydávat kritické stati a díla v linii nejlepších tradic evropské filosofie a theologie.

Postupem doby se nakladatelství zaměřilo rovněž na vydávání základních děl této tradice. Spisy význačných myslitelů vycházejí v řadách klasických děl: Knihovna antické tradice, Knihovna raně křesťanské tradice, Knihovna středověké tradice, Knihovna renesančního myšlení a Knihovna novověké tradice a současnosti. Sekundární literatura nebo texty autorů nezahrnutých do řad klasických děl tvoří Edici Oikúmené.

V řadě Dějiny filosofie vycházejí vybrané monografie k jednotlivým obdobím dějin evropské filosofie. Nakladatelství vydává také řadu Dějin politického myšlení, Dějin náboženského myšlení, Knihovnu politického myšlení, Fontes Latini Bohemorum, Starověké písemnictví Levanty, Sebrané spisy Jana Patočky, edici Mathésis a řadu Filosofické interpretace.

Pokud váháte, zda si naši knihu koupíte u nás nebo jinde, uvažte, že nákupem v eshopu OIKOYMENH přímo podpoříte vydávání filosofické a theologické literatury v Čechách. Pokud se u nás zaregistrujete, získáte navíc:

  • newsletter se seznamem novinek z naší produkce, který si snadno omezíte výběrem klíčových slov podle svého výběru
  • možnost podílet se na naší činnosti zasíláním errat a komentářů