Zdá se že máte v prohlížeči zakázaný javascript

You must have JavaScript enabled in your browser to utilize the functionality of this website.Click here for instructions on enabling javascript in your browser.

Pokročilé vyhledávání
UKÁZKA  Mircea Eliade, Dějiny náboženského myšlení III

Zpoždění, s nímž vychází tento třetí svazek, je způsobeno především zdravotními důvody: již nějakou dobu se stále zhoršuje můj zrak a kvůli nezdolnému zánětu kloubů píši jen s obtížemi. A tak jsem nucen uzavřít poslední část Dějin náboženského myšlení za pomoci několika kolegů z řad svých bývalých žáků.

Jak si čtenář nepochybně povšimne, pozměnil jsem plán ohlášený v Předmluvě ke druhému svazku. Pokračoval jsem v dějinách křesťanských církví až na práh osvícenství a do posledního svazku jsem přesunul kapitoly o rozkvětu hinduismu, o středověké Číně a o náboženstvích Japonska. Věnoval jsem čtyři kapitoly dějinám náboženských představ, myšlenek a institucí v Evropě 4. až 17. století, ale nekladl jsem takový důraz na výtvory, které jsou západnímu čtenáři dobře známé (např. scholastika či reformace), abych se mohl zastavit u některých fenoménů, o nichž se obvykle v učebnicích mlčí nebo jejichž význam je umenšován: heterodoxie, hereze, lidové mytologie a praktiky, ...více

UKÁZKA  Stanislav Sousedík, Dějiny, dějepis, filosofie dějin

Tato studie nazvaná Dějiny, dějepis, filosofie dějin vznikla jako vedlejší produkt při mé práci na jiném příspěvku, který pracovně nazývám „Křesťanská orthodoxie a její filosofické předpoklady“. Pro křesťanskou orthodoxii[ 1 ] je charakteristické, že uznává za pravdivá určitá tvrzení o minulých událostech, o nichž načerpala poučení z pramenů, především biblických. V pozadí tohoto přesvědčení se zřejmě skrývá obecnější předpoklad, že minulé dějiny jsou souborem určitých reálně existujících (třebaže minulých) faktů a že dějepisec je s to formulovat vyprávění, jež se s některými těmi fakty shodují, čili že je s to zjišťovat o dějinách pravdu.

Tento předpoklad, formulujeme-li jej takto výslovně, je ovšem již filosofickou tezí. Je zřejmé, že otázka platnosti této teze má širší význam než onen filosoficko-theologický, jenž mě k ní původně přivedl, a může být zajímavá i pro toho, u koho křesťanská orthodoxie jako taková zájem nevyvolává. A právě z tohoto obecného hlediska, tj. z ...více

UKÁZKA  Platón, Charmidés

Ve vypravování o bitvě u Múnychie píše Xenofón: „Padli tam z třicetičlenné vlády Kritias a Hippomachos, z desetičlenné vlády v Peiraieu Charmidés, syn Glaukónův.“ Touto bitvou r. 403 př. Kr. byla v Athénách zničena několikaměsíční vláda oligarchické třicítky a vítězná strana obnovila demokratickou ústavu. V myslích athénských demokratů měla osobnost Kritiova zlou památku; bylo mu přičítáno, že se oligarchická vláda hlavně jeho působením zvrhla v hrůzovládu.

I na Charmidovu jménu lpěla vina účasti v protidemokratickém násilí.

Jinou úlohu mají Kritias a Charmidés ve světě myšlenek, jejž vytvořilo Platónovo umění, a zejména v dialogu, který se jmenuje Charmidés. Sem nedoléhá vřava politických bojů ani zápach krve prolité v občanské válce. Platón sice také znal činy oligarchů a nikdy se nestal jejich obdivovatelem, ale znal také chyby obnovené demokracie a nikdy jí nezapomněl její největší vinu, nespravedlivé usmrcení Sókrata. Zatímco oligarchie a demokracie se střetly na jedné rovině, směr Platónova politického ...více

UKÁZKA  Jean-Jacques Rousseau, Úvahy o polské vládě

Náčrt polské vlády z pera pana knížete Wielhorského[ 1 ] a úvahy, které k němu připojil, jsou poučnými podklady[ 2 ] pro každého, kdo by chtěl pojmout řádný plán tuto vládu přebudovat. Neznám nikoho, kdo by byl povolanější tento plán vypracovat, než jeho samého, neboť on v sobě spojuje všeobecné vědomosti, které tato práce vyžaduje, se znalostmi místních poměrů a zvláštních jednotlivostí, jež je nemožné zachytit na papíře, a jež je přesto nezbytné mít, abychom mohli přizpůsobit určitou instituci lidu, jemuž je určena. Nezná-li člověk zevrubně národ, pro nějž pracuje, jakkoli vynikající může být samo o sobě dílo, které pro něj vytvoří, jeho provedení bude vždy trpět nedostatky, a to tím spíše, bude-li se jednat o již zcela ustavený národ, jehož záliby, mravy, předsudky a neřesti[ 3 ] jsou příliš zakořeněné, než aby je nové sémě dokázalo snadno zadusit. Dobré zřízení pro Polsko ...více

zobrazit vše: UKÁZKY | RECENZE

OIKOYMENH

Nakladatelství OIKOYMENH navazuje na odkaz samizdatové edice založené v sedmdesátých letech z podnětu Ladislava Hejdánka, jejímž cílem bylo vydávat kritické stati a díla v linii nejlepších tradic evropské filosofie a theologie.

Postupem doby se nakladatelství zaměřilo rovněž na vydávání základních děl této tradice. Spisy význačných myslitelů vycházejí v řadách klasických děl: Knihovna antické tradice, Knihovna raně křesťanské tradice, Knihovna středověké tradice, Knihovna renesančního myšlení a Knihovna novověké tradice a současnosti. Sekundární literatura nebo texty autorů nezahrnutých do řad klasických děl tvoří Edici Oikúmené.

V řadě Dějiny filosofie vycházejí vybrané monografie k jednotlivým obdobím dějin evropské filosofie. Nakladatelství vydává také řadu Dějin politického myšlení, Dějin náboženského myšlení, Knihovnu politického myšlení, Fontes Latini Bohemorum, Starověké písemnictví Levanty, Sebrané spisy Jana Patočky, edici Mathésis a řadu Filosofické interpretace.

Pokud váháte, zda si naši knihu koupíte u nás nebo jinde, uvažte, že nákupem v eshopu OIKOYMENH přímo podpoříte vydávání filosofické a theologické literatury v Čechách. Pokud se u nás zaregistrujete, získáte navíc:

  • newsletter se seznamem novinek z naší produkce, který si snadno omezíte výběrem klíčových slov podle svého výběru
  • možnost podílet se na naší činnosti zasíláním errat a komentářů