Zdá se že máte v prohlížeči zakázaný javascript

You must have JavaScript enabled in your browser to utilize the functionality of this website.Click here for instructions on enabling javascript in your browser.

Pokročilé vyhledávání
Kritika
soudnosti
∙ OIKOYMENH ∙

Kantova Kritika soudnosti (1790) představuje základní spis moderní filosofie umění. Důraz je v ní kladen na svébytnost estetických soudů, jež nepodléhají ani kritériu morálky, ani kritériu pravdivosti. Vedle obecných filosofických kategorií, které Kant nově včleňuje do svého kritického projektu (soudnost, účelnost), jsou zde pojednány pojmy génia, přírodní krásy, vznešenosti či originality uměleckého díla. Zvláštní pozornost je věnována také paradoxům, jež charakterizují estetický soud: ten se neopírá o obecné pravidlo, a přece má všeobecnou platnost, neodkazuje na žádnou vlastnost věci, a přece není čistě subjektivní. V druhé části spisu se Kant věnuje tématům, která se v současnosti vracejí do centra filosofických debat. Zabývá se otázkou teleologie v přírodě, fenoménem organismu či vztahem člověka k ostatním živým i neživým jsoucnům. Druhé, upravené vydání překladu V. Špalka a W. Hansela.  2018 - dotisk vydání z roku 2015.


Errata
ISBN: 978-80-7298-500-5
počet stran: 344
vazba: brožovaná
formát: 135x205
rok vydání: 2015

13.27€
14.74€

UKÁZKA  Kritika soudnosti

Předmluva k prvnímu vydání (1790)

Schopnost poznání z principů a priori můžeme nazvat čistým rozumem a zkoumání možnosti a hranic čistého rozumu vůbec kritikou čistého rozumu, ačkoli touto schopností míníme jen rozum v jeho teoretickém používání, jak tomu také bylo v první práci pod uvedeným názvem, aniž ještě chceme zkoumat jeho schopnost, jako praktický rozum, podle jeho zvláštních principů. Kritika čistého rozumu se tak vztahuje pouze k naší schopnosti poznávat věci a priori a zabývá se tedy jen poznávací schopností za vyloučení pocitu libosti a nelibosti a žádací schopnosti. Z poznávacích schopností se pak zabývá rozvažováním podle jeho principů a priori za vyloučení soudnosti a rozumu (jakožto schopností, které náležejí rovněž k teoretickému poznání), protože se postupně ukáže, že žádná jiná poznávací schopnost než rozvažování nemůže poskytnout konstitutivní poznávací principy a priori. Takže kritika, jež třídí všechny tyto schopnosti podle podílu, který by si každá chtěla před ostatními nárokovat ...více

Lidé také kupují