Sv. 5:
Profesor Collège de France Alain de Libera, jehož klíčová monografie Penser au Moyen Âge z roku 1991 a dlouhá řada dalších objevitelských článků a knižních analýz podstatným způsobem změnila historiografii středověkého myšlení, předkládá v této knize souvislý esej o komplexní historičnosti středověké filosofie v jejích institucionálních a politických rámcích. De Liberova kniha je významnou měrou zaměřena polemicky proti obvyklým synoptickým prezentacím „středověkého myšlení" v singuláru; autorovým úmyslem rozhodně není podat učebnicově vyrovnaný přehled všech významných postav a témat. Jeho hlavní snahou je představit různé konstelace toho, jak staletími označovanými za středověká procházelo antické dědictví a získávalo – v křesťanském, islámském i židovském kulturním prostředí – nové akcenty a podoby.
Překlad rozhovoru s Alainem de Liberou přinesl časopis Reflexe.
Druhé, opravené vydání. Přeložil Martin Pokorný.
| počet stran: 493 |
| vazba: vázaná |
| formát: 135x205 |
| rok vydání: 2020 |
| překlad: Martin Pokorný |
| jazyk originálu: fr. |
formát knihy:
Dějiny středověké filosofie se obvykle píší z hlediska západního křesťanství. Tento přístup má své důsledky. Stanovuje předmět zkoumání i příslušné problémy a oblasti, třídí, rozděluje, proškrtává a člení podle svých perspektiv, zájmů a tradic, vrhá to či ono v zapomnění, vtiskuje výsledkům své zaměření a své předpisy a také budí dojem, že středověké období bylo jednotné: jistě, přísně vzato chceme odhalit jeho vnitřní spory, menšiny a disonance, ale musíme přitom setrvat v rámci téhož časoprostorového kontinua, v dějišti oné historické hry, která je vymezena „obecně známým“ horizontem evropských dějin.
Historickou periodou, do níž spadají dějiny středověké filosofie, je vždy doba křesťanského Západu. Právě události západních křesťanských dějin poskytují základní rastr čitelnosti, právě ony zavádějí členění na periody – členění souhrnné (filosof je méně náročný než historik technik či mentalit), avšak souhrnné nutně, neboť pohlížíme-li na středověký svět z Paříže či Oxfordu, jeví se nám jako dostatečně homogenní a ...více
