Od svého otce zdědil John Stuart Mill zájem o institucionální, politickou a právní reformu a také kontakt s osobou i dílem Jeremyho Benthama, pod vlivem autorů jako Coleridge, Carlyle, Goethe či Wordsworth se radikalismus původní verze utilitarismu pokusil zmírnit a více zdůrazňoval význam kultivace našich vloh, citů a představivosti.
Druhý svazek výboru z Millova díla obsahuje v nových překladech Millovy klasické spisy O svobodě a Úvahy o zastupitelské vládě, věnované základním charakteristikám liberální společnosti, tedy svobodě slova a volebnímu právu. Přeložili Martin Pokorný, Ondřej Beran a František Vahalík.
Kniha vychází díky finanční podpoře The Westonia Charitable Trust.
| počet stran: 376 |
| vazba: brožovaná |
| formát: 135x205 |
| rok vydání: 2018 |
| překlad: Martin Pokorný, Ondřej Beran, František Vahalík |
formát knihy:
Tématem následující stati není takzvaná svoboda vůle, nešťastně kontrastně odlišovaná od chybně pojmenovaného učení o filosofické nutnosti, nýbrž svoboda občanská či společenská, tedy povaha a hranice moci, kterou může společnost oprávněně vykonávat nad jednotlivcem. V obecné podobě je tato otázka vznesena jen málokdy a skoro nikdy nebývá podrobena rozboru, přitom ale má, skrytě přítomna, hluboký vliv na dobové praktické spory a nejspíše v ní bude záhy rozpoznána zásadní otázka naší budoucnosti. Zdaleka není nová, naopak v jistém smyslu rozdělovala lidstvo takřka od nejvzdálenější minulosti, nicméně v oné fázi pokroku, do níž dnes vstoupily civilizovanější části lidského druhu, se prezentuje za nových okolností a vyžaduje odlišné, důkladnější projednání.
Zápas mezi svobodou a mocí je nejnápadnějším rysem nejstarších nám známých úseků historie, především řecké, římské a anglické. Za starých dob však tento spor probíhal mezi poddanými či určitými skupinami poddaných a držiteli moci. Svobodou se tu ...více
