Kniha Lidské, příliš lidské, kterou Friedrich Nietzsche při závěrečném zhodnocení své tvorby v Ecce homo nazval „pomníkem krize“, je jeho prvním rozsáhlým dílem napsaným formou „aforismů“, jež autor zkomponoval do tematických skupin. Postavou „svobodného ducha“ a filosofickým zájmem o bezpředsudečné poznání „nejbližších věcí“ se zde Nietzsche definitivně odpoutává od svých vzorů, A. Schopenhauera a R. Wagnera, a obrací se proti dosavadní metafyzické tradici. Nevystupuje jen jako pokračovatel osvícenské kritiky náboženských a morálních představ,ale i jako pronikavý psycholog. Třebaže bylo toto dílo poněkud stranou zájmu velkých filosofických interpretací, představuje nesporně rozhodující obrat na Nietzschově cestě k vlastní filosofické pozici, a právě proto umožňuje lépe porozumět složitému vývoji jeho myšlení.
Nové opravené vydání obou dílů v jednom svazku, 2018.
| počet stran: 557 |
| vazba: vázaná |
| formát: 135x205 |
| rok vydání: 2018 |
| překlad: Věra Koubová |
| jazyk originálu: de |
Tuto monologickou knihu, jež vznikla během zimního pobytu v Sor rentu (1876/1877), bych veřejnosti nepředkládal, kdyby nadcházející 30. květen 1878 nevzbudil až příliš živou touhu v pravou chvíli osobně uctít jednoho z největších osvoboditelů ducha.
„ – nakonec jsem připadl na to, sestavit přehled rozličných zaměstnání, jež mají lidé v tomto životě, abych se tak pokusil vybrat si z nich nejlepší, a nemluvě o zaměstnání druhých, domníval jsem se, že nemohu učinit lépe než pokračovat v zaměstnání, které mám, to jest užít celého svého života k pěstování rozumu a pokračovat podle svých možností v poznání pravdy, veden metodou, již jsem si předepsal. Zakusil jsem tak neobyčejných slastí od té doby, co jsem začal používat této metody, že nelze podle mého mínění prožívat v tomto životě sladších nebo nevinnějších; každého dne objevoval jsem touto metodou několik pravd, jež se mi zdály dost důležité a jiným lidem ...více
