Zdá se že máte v prohlížeči zakázaný javascript

You must have JavaScript enabled in your browser to utilize the functionality of this website.Click here for instructions on enabling javascript in your browser.

Pokročilé vyhledávání

Obsah

Stará gnóze a moderní politika – náčrt

ÚVODNÍ POZNÁMKY

Gnóze: trvalý problém od starověku

– nejde jen o srovnání starých a moderních typů, není to věc historického zájmu

– podstatné rysy jsou společné, ale projevy historicky jedinečné

– fenotypicky se silně liší – neuvědomujeme si společné rysy, proto ani trvalost problému

– současný stav vědomí se rychle mění

I. POLITICKÁ VĚDA A GNÓZE

1. Stav politické vědy

Klasická politika: věda o řádu člověka ve společnosti, včetně řádu duchovního a intelektuálního

Platónův antropologický princip

Platón:

– filosofie – filodoxie

– věda o doxa – duchovních a intelektuálních omylech Dnes: žádná věda o doxa neexistuje Rozpad na studium institucí, dějiny idejí, filosofii politiky, která nemá žádnou pevnou pozici proti doxa Pravděpodobná příčina:

– oddělení církve a státu

– omezení politické vědy na časné instituce Různé důsledky podle taktické pozice:

a) vyzdvižení filodoxie na úroveň filosofie a teorie b) redukce filosofie na jednu doxa mezi jinými: „pluralis-tická společnost“

Dezintegrace filosofie: chybí prostředky k analýze součas-ných politických hnutí z hlediska doxa 2. Vědomí gnóze

a) Křesťanská gnóze starověku – od vítězství křesťanské církve málo pozornosti

b) Kontinuita sektářských hnutí – právní historie – zákony Fridricha Barbarossy

c) 18. stol.: dějiny kacířství (Mosheim, Arnold) znovu v zorném poli; v téže době, kdy se gnóze znovu stává virulentní, v osvícenství

d) 19. stol.:

α) informace o staré gnózi: látka

β) vědomí, že německý idealismus je gnóze: Baur γ) některé důsledky: Flaubert – Schopenhauer e) Pozdní 19. a rané 20. stol.: interpretace na mrtvém bodě

– akutní hellenizace – Harnack

– Egypt – Reitzenstein – Poimandres

– Írán – Bousset – Reitzenstein

– Babylónské a indické prameny

3. Paralela – stav kolem r. 1930

Metodologická bezradnost vůči staré i moderní gnózi Příčina:

– soustředění na symboliku, ne na zkušenost

– postup gnóze až k bodu, kde byla zničena kritická funkce filosofie

Výsledek:

– modernita se ještě více „modernizuje“

– propast mezi starověkem a modernitou

– moderní masová hnutí nelze interpretovat v pojmech klasické a křesťanské politiky – neexistuje věda o doxa 95

II. VÝVOJ OD R. 1930

1. Informace o materiálu

a) Nag Hammádí – 1945

b) Kumrán – 1947

Monografie: Jonas – Puech – Doresse – Eranos Jahrbuch 2. Zlepšení ve filosofii

a) Jonas – Heidegger – příbuznost existencialismu a gnóze b) Puech: gnóze – anti-hellénská (filosofická)

– anti-křesťanská

c) Gebhardt: Bruno Bauer a Karl Marx; politika a eschatologie (anti-semitská)

III. CO JE GNÓZE?

1. Koncepce člověka – sóma- psyché- pneuma 2. Vržen do světa – Geworfenheit – cizinec v cizím světě 3. Démiurg tvoří svět – důsledky dramatického pádu v božské oblasti

4. JHVH – démiurg

5. Pravý božský počátek – popis věčného světla v Tajné knize Janově

6. Spasitel – přináší gnózi o stavu uvěznění a prostředky k úniku

7. Gnóze – uskutečnění úniku skrze gnózi – nad vírou 8. Vyvolený nebo Dokonalý – nadřazen hmotě – asketismus – libertinismus

IV. OD RYTMU K APOKALYPSE

1. Rytmické obnovování řádu

Novoroční slavnosti, korunovační rituály Eliade:

– čas příčinou nepořádku

– řád něco mimo čas

– boj proti dekonstruktivitě času

2. Soudci – odpadnutí a návrat – silný element kosmického rytmu

3. Am JHVH – den slávy – den hněvu

– prorocká výzva pravé existence v přítomnosti 4. Izajáš – metastasis – proměna světa 5. Daniel – apokalypsa říše

6. Moderní případy:

a) Berkeley – americká apokalypsa

b) Hegel – imperiální apokalypsa – Voltairovy paralelní dějiny – osvícenská apokalypsa

V. EXODUS

1. Abrahám z Uru

2. Mojžíš z Egypta: ustavení Izraele

3. Izajáš – zbytek lidu

4. Deuteroizajáš – exodus Izraele ze sebe sama, do lidstva 5. Sv. Augustin – exodus jako struktura lidské existence 6. Institucionalizace exodu v církvi

7. Moderní exody:

– z církve – reformace

– z tradic – různé národní revoluce

– ze západní civilizace – komunismus a nacionální socialismus

VI. AHISTORISMUS – AKOSMISMUS

1. Gnóze – ahistorická, akosmická

2. Předchůdci v židovství

a) Apokalypsa Danielova

– chybí existenciální participace na dějinách čekajících na zázračný konec

b) Kazatel

– dějiny transformované do vzpomínky na velký minulý pokoj mysli

3. Pozdější případy

a) Parúsia – nenastala – církev b) Sv. Augustin – saeculum senescens – krize u Joachima z Fiore

c) Přechod od Hegela (dějiny dovršeny) k Marxovi (pravé dějiny začínají)

d) Komunismus

– stát neodumírá

– proměnění nenastalo

– kapitalisté a imperialisté nemizí

4. Obecný problém

a) Vyvolený národ nezaměstnán

b) Apokalyptická spekulace – gnostický prvek i v Izraeli

5. Únikové absolutno

a) Revoluce jako proměnění

b) Kult násilí – Francouzská revoluce, Lenin, Sorel, pravi-coví aktivisté

c) Kult smrti – revoluce a destrukce sebe sama a světa –

Hitler – atomová hrozba

VII. ANTIFILOSOFISMUS

1. Filosofie – rovnováha existence mezi imanencí a transcendencí

2. Gnostická antropologie

Sensorium transcendence zpředmětněno jako pneumatická substance, kterou je třeba vysvobodit ze světa Člověk bez pneumatu patří ke světu

Pneuma patří k jinému aiónu

3. Dvě možnosti spásy:

a) Pneuma jako část aiónického dramatu

– pád z (a osvobození do) pneumatického aiónu mimo svět

– mytologické drama staré gnóze

b) Pneuma jako část historického dramatu

– pneumatická říše dokonalosti nahradí „alle bisherige Geschichte“10

– gnostické „filosofie“ dějin

 

Eric Voegelin

London School of Economics

22. listopadu 1962

 

10 Veškeré dosavadní dějiny. – Pozn. překl.

 

Obsah

Gnostická politika . . . 7

Věda, politika a gnóze . . . 25

Bohovražda . . . 54

Náhražka za náboženství . . . 67

Dopis Alfredu Schützovi z 10. ledna 1953 . . . 87

Stará gnóze a moderní politika – náčrt . . . 94

Ediční poznámka . . . 100