Zdá se že máte v prohlížeči zakázaný javascript

You must have JavaScript enabled in your browser to utilize the functionality of this website.Click here for instructions on enabling javascript in your browser.

Pokročilé vyhledávání

Obsah

Úvodní poznámka

Maurice Merleau-Ponty zemřel 3. května 1961. V jeho písemné pozůstalosti se dochoval především rukopis první části díla, na kterém v posledních dvou letech pracoval. Dílo má název Viditelné a neviditelné. Před březnem 1959 jsme stopy tohoto názvu nenalezli. Dřívější poznámky, které se zabývají stejným projektem, uvádějí názvy Bytí a smysl či Genealogie pravdivého, a naposled dokonce Původ pravdy.

 

Rukopis

Má 150 velkých stránek popsaných úsporným písmem s četnými opravami. Listy jsou popsány po obou stranách.

Na první stránce je uvedeno datum březen 1959, na straně 83 1. června 1959. Je pravděpodobné, že mezi jarem a létem tohoto roku autor přepracoval sto deset stran. Na podzim následujícího roku začal na redakci svého textu znovu pracovat, avšak nechal stranou posledních 8 stran (str. 103–110), které začínají novou kapitolu. Nad nadpisem Zkoumání a názor je na rubu listu 103 uvedeno datum listopad 1960.

Struktura díla

Náznaky ohledně rozvrhu jsou nečetné a není mezi nimi shoda. Jisté je, že autor měnil svůj rozvrh tak, jak jej postupně naplňoval. Lze nicméně předpokládat, že celé dílo mělo být značně rozsáhlé a že text, který máme k dispozici, je pouze jeho první, úvodní částí.

Uvádíme zde schémata členění, která se nám podařilo nalézt:

a) březen 1959, v záhlaví rukopisu:

I. část: Bytí a Svět.
 I. kap. Reflexe a tázání.
 II. kap. Předobjektivní bytí: solipsistický svět.
 III. kap. Předobjektivní bytí: mezitělesnost.
 IV. kap. Předobjektivní bytí: mezisvět.
 V. kap. Klasická ontologie a moderní ontologie.
II. část: Příroda.
III. část: Logos.

b) květen 1960, v poznámce na první straně:

Bytí a Svět.
I. část:
Vertikální svět neboli bytí v podobě otázky

němý syrové

živelné

II. částí bude: Živelné bytí a klasická ontologie.

A na druhé straně:
 I. kap. Tělesnost přítomnosti čili ono „jest zde“.
 II. kap. Stopa času, pohyb ontogeneze.
 II. kap. Tělo, přirozené světlo a slovo.
 IV. kap. Chiasma.
 V. kap. Mezisvět a Bytí.
 Svět a Bytí.

c) květen 1960 v poznámce:

I. Bytí a svět.
I. část: Vertikální svět neboli živelné Bytí.
Příroda
Člověk
Bůh
Závěr: fundamentální myšlení – Přechod k diferenciacím živelného Bytí. Příroda – logos dějin.
kultivované bytí
Erzeugung

II. Fysis a Logos.
d) říjen 1960 v poznámce:
I. Bytí a Svět.
I. část: Reflexe a tázání.
II. část: Vertikální svět a živelné Bytí.
III. část: Živelné Bytí a klasická ontologie.

e) listopad 1960 v poznámce:
I. Viditelno a příroda.
1. Filosofické tázání.
2. Viditelno.
3. Svět ticha.
4. Viditelno a ontologie (živelné Bytí).
II. Promluva a neviditelno.

f) Nedatováno, pravděpodobně listopad či prosinec 1960, v poznámce:
I. Viditelno a příroda.
Filosofické tázání:
tázání a reflexe;
tázání a dialektika;
tázání a názor (to, na čem právě te pracuji).
Viditelno.
Příroda.
Klasická ontologie a moderní ontologie.
II. Neviditelno a logos.

Na základě těchto nečetných poukazů je nemožné představit si, jaká by byla látka a forma tohoto díla. Čtenář se o tom snadno přesvědčí sám při čtení autorových pracovních poznámek, které vydáváme za hlavním textem. Přinejmenším je však z nich možné jasněji vyčíst uspořádání rukopisu jako celku.

Jestliže bychom se totiž měli přidržet členění, naznačených v textu, museli bychom vytknout pouze první část: Bytí a Svět, první kapitola: Reflexe a tázání, zatímco všechny zbývající oddíly by byly na stejné rovině, nebo jim všem předchází označení „§“. Poznámka f), která potvrzuje a doplňuje poznámku předchozí a která podle všeho pochází ze stejné doby jako kapitola Tázání a názor (autor upřesňuje: to, na čem právě te pracuji), ovšem ukazuje, že toto uspořádání jsme dodržet nemohli. Kromě toho, že název první části Bytí a Svět byl nahrazen názvem Viditelno a příroda, byly zde nově a podle smyslu uspořádány fragmenty, uvedené znakem paragrafu, přičemž je zřejmé, že dva poslední nemají stejnou funkci jako první.

Rozhodli jsme se tedy uspořádat celý text v souladu s posledními poukazy autora. Nejprve jsme vyčlenili tři kapitoly a zařadili je pod společné označení: Filosofické tázání. První, Reflexe a tázání, která zahrnuje tři oddíly, obsahuje kritiku vněmové víry, scientismu a reflexivní filosofie; druhá, Tázání a dialektika, která má dvě části, obsahuje analýzu Sartrova myšlení a výklad vztahů mezi dialektikou a tázáním; třetí, Tázání a názor, je v podstatě věnována kritice fenomenologie.

Pak již bylo třeba pouze zařadit poslední fragment nazvaný: Proplétání – chiasma, o kterém se již poznámka f) nezmiňuje. Mohli jsme z něj vytvořit buď poslední kapitolu části Filosofické tázání, anebo první kapitolu druhé části, označené jako Viditelno. Přesvědčili jsme se, že tuto volbu lze ospravedlnit zásadnějšími argumenty. Protože však chybí výslovné potvrzení autorovo, nemohly by tyto argumenty být nikdy vskutku průkazné. Právě proto jsme dali přednost řešení, jež vyžaduje nejméně zásahů z naší strany, a zařadili jsme tuto kapitolu za ostatní.

Stav textu

Rukopis Viditelného a neviditelného byl důkladně přepracováván, jak o tom svědčí četné škrty a opravy. Přesto jej však nemůžeme pokládat za definitivní. Autor by jistě vyškrtl některá opakování a nedá se vyloučit ani to, že by ještě přikročil k zásadním úpravám. Pochybnosti budí zejména členění začátku, protože v jedné poznámce se autor zmiňuje o možnosti nového uspořádání. Píše: „Patrně třeba přepracovat stránky 1–13 a spojit dohromady: 1) jistoty (věc) (druhý) (pravda); 2) nejistoty (pyrrhonské obtíže, protiřečení tematizace); 3) nelze akceptovat antiteze, avšak nelze se držet ani materializovaných jistot přechod k reflexi.

Na druhé straně je ovšem příznačné, že autor dvakrát cituje stejné místo z Paula Claudela, aniž by na toto opakování čtenáře jakkoli upozornil. Přitom funkce tohoto citátu na obou místech je taková, že by tu bylo nezbytné provést zásadní změny.

Pracovní poznámky

Dospěli jsme k přesvědčení, že je nezbytné tento text doplnit i několika pracovními poznámkami, jež osvětlují jeho smysl. Autor si obvykle zapisoval své poznámky, aniž se většinou staral o stylistické úpravy, a dokonce se ani nesnažil zapisovat je v úplných větách. Tyto poznámky, jež někdy tvoří pouze pár řádek a jindy mají i několikastránkový rozsah, jsou východiska dalšího rozvíjení myšlenek, které se objevují v první části a jež by měly své místo v dalším pokračování celého díla. Od konce roku 1958 jsou poznámky pravidelně datované a seřazené.

Nebylo však možné ani žádoucí vydat všechny. Jejich množství by potlačilo vlastní text a nadto jsou mnohé z nich nepoužitelné – buď proto, že jsou příliš eliptické, anebo proto, že nemají přímou souvislost s tématem zkoumání.

Jakmile se ukázala nezbytnost určitého výběru, vyplynuly z něj jisté interpretační problémy a současně i obavy z možných omylů. Protože jsme se však nechtěli těchto poznámek zříci, akceptovali jsme riziko volby, nebo jsme přesvědčeni, že právě rozmanitostí zmiňovaných témat, hloubkou reflexe i fragmentárním, avšak myšlenkově velice přísným výrazem mohou tyto poznámky přiblížit filosofovu práci.

Vydání rukopisu a poznámek

Pokud jde o rukopis, omezili jsme se jen na korigování interpunkce, čímž chceme čtenáři usnadnit četbu. Naproti tomu jsme v poznámkách zachovali uspořádání textu, nebo bylo nezbytné ponechat výrazu jeho dynamiku.

Kdykoli to bylo možné, doplnili jsme odkazy, jež si pracovní po-známky vyžadovaly, anebo jsme autorovy vlastní poznámky doplňovali.

Pokud bylo třeba doplnit či vrátit nějaký výraz nezbytný k porozumění smyslu věty, uvádíme jej v závorkách a pod čarou připojujeme důvody.

Nečitelné či pochybné výrazy naznačujeme v textu takto:

nečitelné: [?].

pochybné: [pravda?].

 

Claude Lefort

Obsah

Úvodní poznámka . . . 7

Viditelno a příroda
Filosofické tázání . . . 13
Reflexe a tázání . . . 15
Tázání a dialektika . . . 58
Tázání a názor . . . 109
Splétání – chiasmus . . . 133

Příloha
Předobjektivní bytí: solipsistický svět . . . 161

Pracovní poznámky . . . 171