Spis, jenž se nám dochoval pod názvem Kategorie (Κατηγορίαι) a jenž byl antickým editorem zařazen na první místo Organa, a tudíž i celého aristotelského korpusu, tvořil po staletí vstupní bránu do aristotelské filosofie a v jistém smyslu i do studia filosofie vůbec. Za své výsadní postavení vděčil nejen svému tradičnímu zařazení, ale v první řadě svému obsahu. Rozsahem nevelké dílo přivádí čtenáře přímo k jádru aristotelské filosofie. Je fascinujícím spojením pečlivě vypracované logicko-dialektické nauky a vyhraněné ontologické pozice (vyzbrojené zjevným protiplatónským ostnem). Hlavní teze jsou předvedeny sice v obryse a bez zájmu prodlévat u dílčích nejasností, zato s brisancí a suverenitou vlastní naukovému textu zralého autora, navíc typickou formou úsporných vyjádření, výměrů, rozlišení a paradigmatických příkladů. To podstatné z Aristotelovy filosofie se nám tak v Kategoriích zpřítomňuje v působivé zkratce.

Typický je v rámci Aristotelova díla rovněž stav, v němž se nám spis dochoval. Všechny jeho tři části – ...více

Je tomu dnes více než pětadvacet let, co Předsókratovští filosofové vyšli poprvé; od té doby vyšlo mnoho reedic, až do r. 1963 s drobnými opravami a potom beze změn. Během posledních několika let si G. S. Kirk a J. E. Raven byli vědomi toho, že nemá-li kniha zastarat, bude brzy třeba připravit revidované vydání. J. E. Raven se však netěšil dobrému zdraví a jeho badatelské zájmy se obrátily výlučně k botanice; požádal proto G. S. Kirka, aby odhadl situaci a navrhnul třetího člena autorského týmu. Náhoda tomu chtěla, že ta část knihy, kterou původně zpracoval J. E. Raven, volala po největší revizi vzhledem k tomu, jakým vývojem prošly odborné zájmy; ale také G. S. Kirk pracoval na jiných tématech a do náročného podniku potřeboval spolupracovníka. V r. 1979 přijal tuto roli M. Schofield; mezi všemi třemi zúčastněnými panovala naprostá shoda v tom, jak má být práce provedena.

Nové vydání ...více

Maurice Merleau-Ponty přednášel na Collège de France mezi lety 1952 a 1961. Své přednášky si předem nepsal. Přípravné poznámky, ze kterých vycházel, byly někdy hojné, jindy velmi stručné. Vždy je však používal pouze jako oporu, nikdy mu nesloužily k tomu, aby se vyhnul riziku, kterému se vystavuje každý, kdo musí myslet před druhými lidmi. Od svých podkladů se někdy dokonce natolik odchýlil, že jim zcela přestal věnovat pozornost.

Bylo by tedy marné pokoušet se za pomoci těchto přípravných poznámek zrekonstruovat Merleau-Pontyho přednášky. Když jsme jej sledovali při tom, jak do nich občas nahlédl, mylně jsme si představovali, že je v nich vše zapsáno. Většina z těchto podkladů se nám zachovala, ale už k nám nepromlouvají. Mezery, jichž jsou nyní tyto stránky plné, neodstraníme ani tím, že shromáždíme a porovnáme zápisky Merleau-Pontyho nejvěrnějších posluchačů. Znovu oživit událost přednášek nám neumožní ani skromná zásoba, již si filosof vytvořil, aby z ní ...více

Maurice Merleau-Ponty zemřel 3. května 1961. V jeho písemné pozůstalosti se dochoval především rukopis první části díla, na kterém v posledních dvou letech pracoval. Dílo má název Viditelné a neviditelné. Před březnem 1959 jsme stopy tohoto názvu nenalezli. Dřívější poznámky, které se zabývají stejným projektem, uvádějí názvy Bytí a smysl či Genealogie pravdivého, a naposled dokonce Původ pravdy.

Má 150 velkých stránek popsaných úsporným písmem s četnými opravami. Listy jsou popsány po obou stranách.

Na první stránce je uvedeno datum březen 1959, na straně 83 1. června 1959. Je pravděpodobné, že mezi jarem a létem tohoto roku autor přepracoval sto deset stran. Na podzim následujícího roku začal na redakci svého textu znovu pracovat, avšak nechal stranou posledních 8 stran (str. 103–110), které začínají novou kapitolu. Nad nadpisem Zkoumání a názor je na rubu listu 103 uvedeno datum listopad 1960.

Náznaky ohledně rozvrhu jsou nečetné a ...více

OIKOYMENH

Nakladatelství OIKOYMENH navazuje na odkaz samizdatové edice založené v sedmdesátých letech z podnětu Ladislava Hejdánka, jejímž cílem bylo vydávat kritické stati a díla v linii nejlepších tradic evropské filosofie a theologie.

Postupem doby se nakladatelství zaměřilo rovněž na vydávání základních děl této tradice. Spisy význačných myslitelů vycházejí v řadách klasických děl: Knihovna antické tradice, Knihovna raně křesťanské tradice, Knihovna středověké tradice, Knihovna renesančního myšlení a Knihovna novověké tradice a současnosti. Sekundární literatura nebo texty autorů nezahrnutých do řad klasických děl tvoří Edici Oikúmené.

V řadě Dějiny filosofie vycházejí vybrané monografie k jednotlivým obdobím dějin evropské filosofie. Nakladatelství vydává také řadu Dějin politického myšlení, Dějin náboženského myšlení, Knihovnu politického myšlení, Fontes Latini Bohemorum, Starověké písemnictví Levanty, Sebrané spisy Jana Patočky, edici Mathésis a řadu Filosofické interpretace.

Pokud váháte, zda si naši knihu koupíte u nás nebo jinde, uvažte, že nákupem v eshopu OIKOYMENH přímo podpoříte vydávání filosofické a theologické literatury v Čechách. Pokud se u nás zaregistrujete, získáte navíc:

• newsletter se seznamem novinek z naší produkce, který si snadno omezíte výběrem klíčových slov podle svého výběru
• možnost podílet se na naší činnosti zasíláním errat a komentářů