Veselé Velikonoce! U nás tradičně otevřeno pro veřejnost každý čtvrtek v době od 9,00 do 16,30 hod v sídle spolku Černá 3, Praha 1.

Dějiny náboženského myšlení III : Mircea Eliade

PŘEDMLUVA

Zpoždění, s nímž vychází tento třetí svazek, je způsobeno především zdravotními důvody: již nějakou dobu se stále zhoršuje můj zrak a kvůli nezdolnému zánětu kloubů píši jen s obtížemi. A tak jsem nucen uzavřít poslední část Dějin náboženského myšlení za pomoci několika kolegů z řad svých bývalých žáků.

Dějiny náboženského myšlení III

Jak si čtenář nepochybně povšimne, pozměnil jsem plán ohlášený v Předmluvě ke druhému svazku. Pokračoval jsem v dějinách křesťanských církví až na práh osvícenství a do posledního svazku jsem přesunul kapitoly o rozkvětu hinduismu, o středověké Číně a o náboženstvích Japonska. Věnoval jsem čtyři kapitoly dějinám náboženských představ, myšlenek a institucí v Evropě 4. až 17. století, ale nekladl jsem takový důraz na výtvory, které jsou západnímu čtenáři dobře známé (např. scholastika či reformace), abych se mohl zastavit u některých fenoménů, o nichž se obvykle v učebnicích mlčí nebo jejichž význam je umenšován: heterodoxie, hereze, lidové mytologie a praktiky, čarodějnictví, alchymie, esoterismus. Vyložíme-li je v jejich vlastním duchovním horizontu, nepostrádají tyto náboženské výtvory na zajímavosti a občas ani na velikosti. V každém případě jsou součástí náboženských a kulturních dějin Evropy.

Podstatná část závěrečného svazku Dějin bude věnována archaickým náboženstvím Ameriky, Afriky a Oceánie. V poslední kapitole se pokusím o analýzu náboženské kreativity moderních společností.

Děkuji profesoru Charlesi Adamsovi, který byl tak laskav a pročetl kapitoly XXXIII a XXXV a sdělil mi řadu vzácných postřehů; za interpretaci šíismu a muslimské mystiky, založenou na hermeneutice svého zesnulého přítele Henryho Corbina, jsem nicméně odpovědný já sám. Děkuji svému kolegovi a příteli profesoru André Lacocquovi za péči, kterou věnoval četbě a opravám celého tohoto svazku, i svému nakladateli Jean-Luc Pidoux-Payotovi za trpělivost a zájem, s nímž sledoval práci na tomto díle.

Přítomnosti, lásce a oddanosti své ženy vděčím za to, že jsem přemohl únavu a sklíčenost vyvolané bolestmi a nemocemi. Jen díky ní jsem mohl tento svazek dokončit.

M. E.

Chicagská universita, duben 1983

 

Obsah

Předmluva . . . 11

XXXI. NÁBOŽENSTVÍ STAROVĚKÉ EURASIE: TURKO-MONGOLOVÉ, UGROFINOVÉ, BALTOSLOVANÉ . . . 13

241. Lovci, kočovníci, válečníci . . . 13

242. Tängri, „Bůh-Nebe“ . . . 15

243. Struktura světa . . . 17

244. Peripetie stvoření . . . 19

245. Šaman a šamanská iniciace . . . 22

246. Šamanské mýty a rituály . . . 26

247. Význam a závažnost šamanismu . . . 29

248. Náboženství severních Asiatů a Ugrofinů . . . 31

249. Náboženství Baltů . . . 34

250. Slovanské pohanství . . . 38

251. Rituály, mýty a náboženské představy starých Slovanů . . . 42

XXXII. KŘESŤANSKÉ CÍRKVE AŽ DO IKONOKLASTICKÉ KRIZE (8.–9. STOLETÍ) . . . 46

252. Roma non pereat... . . . 46

253. Augustin: z Thagasty do Hippa . . . 48

254. Augustinův velký předchůdce: Órigenés . . . 50

255. Augustinova polemická stanoviska. Jeho nauka o milosti a predestinaci . . . 53

256. Kult svatých: martyria, ostatky, poutě . . . . 58

257. Východní církev a rozmach byzantské theologie . . . 61

258. Úcta k obrazům a ikonoklasmus . . . 65

XXXIII. MUHAMMAD A ROZMACH ISLÁMU . . . 69

259. Alláh, deus otiosus Arabů . . . 69

260. Muhammad, „posel Boží“ . . . 73

261. Extatická pouť do nebe a svatá kniha . . . 76

262. „Emigrace“ do Medíny . . . 77

263. Od exilu k triumfu . . . 80

264. Poselství Koránu . . . 82

265. Pronikání islámu do Středomoří a na Blízký východ . . . 85

XXXIV. ZÁPADNÍ KATOLICTVÍ. OD KARLA VELIKÉHO PO JÁCHYMA Z FIORE . . . 90

266. Křesťanství během raného středověku . . . 90

267. Asimilace a reinterpretace předkřesťanských tradic: posvátná královská vláda, rytířství . . . 94

268. Křížové výpravy: eschatologie a politika . . . 97

269. Náboženský význam románského umění a dvorské lásky . . . 101

270. Esoterismus a literární výtvory: trubadúři, Fedeli d’Amore, pověsti o grálu . . . 105

271. Jáchym z Fiore: nová theologie dějin . . . 111

XXXV. MUSLIMSKÉ THEOLOGICKÉ A MYSTICKÉ TRADICE . . . 115

272. Základy většinové theologie . . . 115

273. Šíismus a esoterická hermeneutika . . . 117

274. Ismá’ílíja a povýšení imáma; veliké vzkříšení; mahdí . . . 121

275. Súfismus, esoterismus a mystické prožitky . . . 123

276. Někteří súfíjští mistři; od Dhú-n-Núna k Tirmidhímu . . . 126

277. Al-Halládž, mystik a mučedník . . . 128

278. Al-Ghazzálí a usmíření mezi kalámem a súfismem . . . 131

279. První metafyzikové; Avicenna; filosofie v muslimském Španělsku . . . 133

280. Poslední a největší myslitelé Andalusie: Averroes a Ibn Arabí . . . 137

281. Suhrawardí a mystika světla . . . 141

282. Džaláluddín Rúmí: hudba, poezie a posvátné tance . . . 144

283. Triumf súfismu a reakce theologů. Alchymie . . . 147

XXXVI. JUDAISMUS OD BAR KOCHBOVA POVSTÁNÍ PO CHASIDISMUS . . . 151

284. Sepsání Mišny . . . 151

285. Talmud. Protirabínská reakce: karaité . . . 153

286. éidovští theologové a filosofové ve středověku . . . 156

287. Maimonidés mezi Aristotelem a Tórou . . . 157

288. První podoby židovské mystiky . . . 160

289. Středověká kabala . . . 164

290. Izák Luria a nová kabala . . . 168

291. Odpadlý vykupitel . . . 172

292. Chasidismus . . . 174

XXXVII. NÁBOŽENSKÁ HNUTÍ V EVROPĚ: OD VRCHOLNÉHO STŘEDOVĚKU PO PŘEDVEČER REFORMACE . . . 177

293. Dualistická hereze v byzantské říši: bogomilství . . . 177

294. Bogomilové na Západě: kathaři . . . 180

295. Svatý František z Assisi . . . 184

296. Svatý Bonaventura a mystická theologie . . . 186

297. Svatý Tomáš Akvinský a scholastika . . . 188

298. Mistr Eckhart: od Boha k božství . . . 192

299. Lidová zbožnost a rizika laických hnutí . . . 197

300. Katastrofy a naděje: od flagelantů po devotio moderna . . . 200

301. Mikuláš Kusánský a soumrak středověku . . . 204

302. Byzanc a Řím. Problém filioque . . . 207

303. Hésychastičtí mniši. Svatý Řehoř Palamas . . . 210

XXXVIII. NÁBOŽENSTVÍ, MAGIE A HERMETICKÉ TRADICE PŘED REFORMACÍ A PO NÍ . . . 215

304. Přežívání předkřesťanských náboženských tradic . . . 215

305. Symboly a rituály jednoho kathartického tance . . . 218

306. „Hon na čarodějnice“ a proměny lidového náboženství . . . 222

307. Martin Luther a reformace v Německu . . . 229

308. Lutherova theologie. Polemika s Erasmem . . . 233

309. Zwingli, Kalvín, katolická reforma . . . 237

310. Humanismus, novoplatonismus a hermetismus za renesance . . . 243

311. Nové zhodnocení alchymie: od Paracelsa k Newtonovi . . . 246

XXXIX. TIBETSKÁ NÁBOŽENSTVÍ . . . 253

312. „Náboženství lidí“ . . . 253

313. Tradiční představy: kosmos, lidé, bohové . . . 255

314. Bˆnismus: střetávání a synkretismus . . . 258

315. Utváření a vývoj tibetského buddhismu . . . 261

316. Učení a praktiky tibetského buddhismu . . . 264

317. Ontologie a mystická fyziologie světla . . . 267

318. Aktuálnost některých tibetských náboženských výtvorů . . . 270

STAV BÁDÁNÍ – Kritická bibliografie . . . 273

Seznam zkratek . . . 319

Rejstřík . . . 321

Ediční poznámka . . . 361