6
Vítáme vás na novém webu spolkového nakladatelství OIKOYMENH!

Negativní platonismus : Jan Patočka

Boženě Komárkové k 50. narozeninám

 

O vzniku, problematice, zániku metafyziky a otázce, zda filosofie může žít i po ní
I

Při všech hlubokých rozdílech, které oddělují filosofické přemítání dneška od filosofie 19. věku, je zde řada spojujících článků. Mezi ně náleží povědomí, že skončilo metafyzické období filosofie. Žijeme na konci velkého období, nebo dokonce snad po jeho skončení.

Negativní platonismus

Vzduch, mluveno s velkým seismografistou katastrof, které se po něm dostavily, je plný tlení.[ 1 ] Ale co zahynulo, co je tak navždy odbyto, že po tom zbývá jen mohyla, kterou vrší dějepis? To neví přesně nikdo, poněvadž ani otázka není dosud položena tak, jak je třeba. Nejrůznější filosofické školy a směry házejí po sobě výtkou metafyzičnosti jako smrtonosnou zbraní.

Obyčejně se za metafyzické považuje každé filosoféma, které přesahuje meze pozitivní vědy. Metafyzika podle této formule je nejasnost, falešná hloubka, sekularizovaná theologie, překonaná, zastaralá muzeální věda. Rozpory však počínají hned u tohoto bodu: co je vědecké? Je možno vědu pojmout s pozitivisty jako soubor popisů smyslově přístupných realit a prostředků tohoto popisu? Pak budeme mít před sebou jen vědu pro praeterito, podstatně relativní a neucelenou, i když se bude hledět konsolidovat ve „vědu jednotnou“. Nebo budeme chtít s marxisty vědu aktivní, vědu též pro futuro, s nárokem nejen na konstatování, nýbrž i na osmyslování života – vědu s nárokem celkovým.

Pak tato věda bude musit vykročit za meze konstatování pravd, bude musit sama spolutvořit pravdu. Rozhodně bude musit vyjít za meze toho, co je pouze dáno, i když se bude řídit jeho instrukcemi a nepřiznávat jinou skutečnost než smyslovou. V každém případě buď se celek spouští ze zřetele, nebo se naopak uchvacuje, aniž pro tento útvar byla úplná objektivní záruka. Čím však byla jiným tradiční metafyzika než touto naukou o celku? Nepřiznávají ji, nekladou ji leckteré tzv. protimetafyzické směry prostě tím, že a jak ji popírají?

Bylo by snad na místě vyšetřit jednou důkladně historicky, ale zároveň z filosofického hlediska, čím vlastně je či byla metafyzika a jak se liší od filosofie vůbec.

[ 1 ] Narážka na Nietzschův aforismus Der tolle Mensch; srv. F. Nietzsche, Die fröhliche Wissenschaft, III, § 125, in: Kritische Studienausgabe, sv. 3, str. 420 n. Srv. čes. překl. Věry Koubové, F. Nietzsche, Radostná věda, Olomouc 1996, str. 120 n. (Pozn. vyd.)