Mojžíšův život : Řehoř z Nissy

Obsah

Mojžíš, vzor dokonalé ctnosti

„Duše totiž ve své touze nevzdat se kvůli tomu, k čemu již dospěla, vrcholku, který se tyčí nad ní, nepřipouští přerušení svého pohybu vzhůru, protože všechno, co dosud získala, jí pokaždé slouží k tomu, aby opět letěla dál s novou intenzitou. […] Proto říkáme také o velkém Mojžíšovi, že se stával stále větším a při výstupu se nikde nezastavil ani nedal svému pohybu vzhůru žádnou mez, nýbrž jakmile jednou vstoupil na žebřík, který podpíral Bůh, jak říká Jákob,[ 1 ] bez přestání vystupoval na stále vyšší příčky a nikdy nepřestal stoupat, protože nad každou příčkou, jíž dosáhl, nalezl něco ještě vyššího.“[ 2 ]

Izraelský zákonodárce, který byl podle knihy Exodus vychován na faraónově dvoře, na základě Božího zjevení a příkazu vyvedl svůj národ z egyptského otroctví a pouští jej dovedl až na práh zaslíbené země, je centrální postavou židovského náboženství a ani křesťanští autoři jej nemohli zcela opominout. Z důvodu zcela nového kontextu daného evangelijní zvěstí byli však zároveň nuceni tuto biblickou postavu významně reinterpretovat.

Křesťanský výklad starozákonního příběhu o Mojžíšovi vytvořil také jeden z církevních otců čtvrtého století, Řehoř z Nyssy (asi 335‒395 po Kr.). Použil za tímto účelem exegetických metod vypracovaných v egyptské Alexandrii, aby vedle doslovného smyslu biblického vyprávění odhalil jeho další rovinu, díky níž se Mojžíš stává příkladem dokonale ctnostného křesťana.

Kontext spisu Mojžíšův život

Řehoř, biskup města Nyssa v maloasijské oblasti zvané Kappadokie, bývá spolu se svým starším bratrem Basilem z Kaisareie a přítelem Řehořem z Nazianzu řazen mezi tzv. kappadocké otce.[ 3 ] Vedle polemik (z nichž nejznámější vedl Basil a následně i Řehoř z Nyssy s biskupem Eunomiem, jedním z významných ariánů druhé generace),[ 4 ] se Řehoř věnoval také speciálním teologickým problémům a komentování různých biblických knih nebo jejich částí, a to jak ze Starého, tak z Nového zákona.[ 5 ] Interpretace Písma je u něj úzce spojena s otázkami teologickými: Řehořova exegeze je ovlivněna jeho názory, a naopak při pojednání teologických otázek se nezřídka odvolává nejen na výroky Písma, ale i na různé příběhy v Písmu obsažené.[ 6 ] To můžeme velmi dobře vidět i ve spise Mojžíšův život (De vita Moysis), jednom z autorových vrcholných děl: interpretace starozákonního příběhu je zde nabídnuta jako odpověď na otázku, co je to dokonalá ctnost.

Spis Mojžíšův život bývá považován za jedno z posledních Řehořových děl, vytvořené na začátku devadesátých let čtvrtého století.[ 7 ]

Jedním z důvodů pro takovou dataci je autorova zmínka o vlastních šedinách, která se nachází hned na začátku spisu.[ 8 ] Z toho však nelze dělat příliš velké závěry,[ 9 ] proto je důležitějším argumentem obsah spisu: Řehoř zde má již velmi jasnou a propracovanou představu duchovního života a lidské dokonalosti. Do ní jsou organicky zabudovány mnohé myšlenky, k nimž postupně dospěl v dřívějších spisech, zejména ve sporech se svými odpůrci.

Příkladem názoru, který si Řehoř utvořil v dřívějších polemikách a který ve spise Mojžíšův život tvoří důležitou součást nauky o ctnosti, je přesvědčení o Boží nekonečnosti a nepoznatelnosti, které Řehoř zdůraznil a rozpracoval v rámci již zmíněné polemiky s novoariánským biskupem Eunomiem. Přítomnost protieunomiánských témat ve spise Mojžíšův život se dokonce v minulosti stala argumentem pro dřívější dataci spisu,[ 10 ] tento názor ovšem nedošel širšího konsensu.[ 11 ]

V podobné době jako Mojžíšův život, patrně o něco později, sepsal Řehoř ještě jeden exegetický spis: patnáct Homilií na Píseň písní.[ 12 ] Obě díla si jsou tematicky velmi blízká: starozákonní postava (v jednom případě Mojžíš, ve druhém nevěsta z Písně písní) je představena jako vzor výstupu lidské duše k Bohu. Ctnostný život je v obou dílech pochopen jako nekonečné putování, které spočívá v očišťování se a neustálém překračování všeho již dosaženého. Obě díla se však od sebe také v mnoha ohledech liší. Zatímco Řehořovy Homilie na Píseň písní obsahují patnáct kázání, ve kterých autor komentuje biblický text verš za veršem, ve spise Mojžíšův život je nejprve převyprávěn starozákonní příběh o Mojžíšovi a o putování Izraele z Egypta do zaslíbené země a teprve poté je celý tento příběh interpretován, aby se na něm ukázala dokonalost ctnosti. Tím je ‒ ve srovnání s nevěstou – zvýrazněn Mojžíš jako vzorová postava.[ 13 ] Homilie na Píseň písní se také rozbíhají do větší tematické šíře, pojednávají o církvi, světě i dějinách lidského rodu od prvotního Božího plánu s člověkem po konečné završení všeho. Řehořův spis o Mojžíšovi je sice tematicky daleko skromnější, neboť se soustředí téměř výhradně na život jednotlivce, vyznačuje se však větší strukturní a myšlenkovou sevřeností.

[ 1 ] Srv. Gn 28,12 n.

[ 2 ] Řehoř z Nyssy, De vit. Moys. II,226 n. ( GNO VII/1,112,25–113,2).

[ 3 ] K Řehořovu životopisu srv. např. P. Maraval, s. v. Biography, in: The Brill Dictionary of Gregory of Nyssa, vyd. F. L. Mateo -Seco – G. Maspero, VCS 99, Leiden ‒ Boston 2010, str. 103–116; v češtině pak L. Karfíková, Řehoř z Nyssy: Boží a lidská nekonečnost, Praha 1999, str. 33–47.

[ 4 ] Srv. Řehoř z Nyssy, Contra Eunomium libri I et II (vulgo I et XII B), vyd. W. Jaeger ( Contra Eunomium libri, I), GNO I, Leiden 1960; Contra Eunomium liber III (vulgo III–XII), vyd. W. Jaeger ( Contra Eunomium libri, II), GNO II, Leiden 1960.

[ 5 ] V moderních českých překladech vyšla dosud následující Řehořova díla: Ad Ablabium Quod non sint tres dei, český překlad Proč neříkáme, že jsou tři bohové (pro Ablabia), přel. L. Karfíková, Praha 2009; De hominis opificio, český překlad O stvoření člověka, přel. M. Bláhová, Praha 2013; Oratio catechetica, český překlad Katechetická řeč, přel. M. Bláhová, Praha 2015.

[ 6 ] Srv. např. Řehoř z Nyssy, Or. cat. 5; 8 ( GNO III/4,18; 29; čes. překl. M. Bláhová, str. 105; 123).

[ 7 ] Uvažuje se o době vzniku kolem roku 392 (srv. J. Daniélou, Introduction, in: Grégoire de Nysse, La vie de Moïse ou traité de la perfection en matière de vertu, SC 1ter, Paris 19683, str. 7‒42, zde str. 15), případně už kolem roku 390 (srv. M. Simonetti, Introduzione, in: Gregorio di Nissa, La vita di Mosè, Milano 1984, str. IX‒XL, zde str. XIX).

[ 8 ] Srv. Řehoř z Nyssy, De vit. Moys. I,2 ( GNO VII/1,2,12‒14).

[ 9 ] Řehoř se podobným způsobem vyjadřuje již ve spise Contra Eunomium (srv. Contra Eun. II,605 / GNO I,403,6), který vznikl patrně v roce 380. K dataci Řehořových děl srv. např. J. Daniélou, La chronologie des œuvres de Grégoire de Nysse, in: StPatr 7, 1966, str. 159–169; P. Maraval, s. v. Chronology of Works, in: The Brill Dictionary of Gregory of Nyssa, str. 153‒169; L. Karfíková, Řehoř z Nyssy, str. 33–47.

[ 10 ] Podle jedné teorie vznikl spis už v době polemiky s Eunomiem, tedy před polovinou osmdesátých let čtvrtého století, případně jen o něco málo později, srv. R. E. Heine, Perfection in the Virtuous Life: A Study in the Rela-tionship between Edification and Polemical Theology in Gregory of Nyssa’s De vita Moysis, Philadelphia 1975, zejm. str. 15.

[ 11 ] Srv. např. M. Simonetti, Introduzione, str. XIX.

[ 12 ] Srv. Řehoř z Nyssy, In Canticum canticorum homiliae ( GNO VI). Argumenty, podle nichž je spis Mojžíšův život starší než Homilie na Píseň písní, představil F. Dünzl, který je mj. přesvědčen, že myšlenky ze spisu Mojžíšův život jsou v Homiliích předpokládány a dále rozvíjeny, srv. F. Dünzl, Gregor von Nyssa’s Homilien zum Canticum auf dem Hintergrund seiner Vita Moysis, in: VChr 44, 1990, str. 371‒381.

[ 13 ] K rozdílnému pojetí Mojžíše a nevěsty u Řehoře srv. B. V. Auweele, L’Écriture sous le mode du désir. Réflexions sur le statut de l’Écriture dans les Homélies sur le Cantique des cantiques, in: Grégoire de Nysse: La Bible dans la construction de son discours, Actes du Colloque de Paris, 2007, vyd. M. Cassin ‒ H. Grelier, Paris 2008, str. 275‒283, zde str. 278 n. Rolí Mojžíše v Řehořových Homiliích na Píseň písní jsem se zabývala v článku „Nevěsta Mojžíš“. Role izraelského zákonodárce v Homiliích na Píseň písní Řehoře z Nyssy, in: Patristická a stredoveká recepcia Šalamúna. Kazateľ ‒ Príslovia ‒ Pieseň piesní, vyd. M. Lichner, Olomouc 2017, str. 153‒174.

Obsah

Mojžíš, vzor dokonalé ctnosti . . . 9

Kontext spisu Mojžíšův život . . . 10
Hlavní inspirační zdroje . . . 13
Otázka po ctnosti . . . 17
Mojžíš podle Filóna Alexandrijského . . . 23
Tři teofanie . . . 26
Doslovný a vyvýšený smysl . . . 28
Christologické výklady . . . 34
Vnitřní struktura biblického textu . . . 41
Poznání nepoznatelného Boha . . . 48
Závěr . . . 52

Řehoř, biskup z nyssy: o ctnosti neboli Mojžíšův život (Řecký text a český překlad)
Kniha první . . . 56

Úvod . . . 57
 Otázka dokonalosti . . . 59
 Biblické příklady ctnostného života . . . 63
Vyprávění o Mojžíšově životě . . . 67
Mojžíšovo dětství . . . 67
Mojžíšův odchod z Egypta . . . 69
Zjevení v hořícím keři . . . 71
Mojžíšův návrat do Egypta . . . 73
Egyptské rány . . . 75
Odchod Izraelců z Egypta . . . 77
Přechod Rudého moře . . . 79
Putování pouští . . . 81
Bitva s Amálekovci . . . 85
Boží zjevení na hoře Sinaj . . . 87
Přikázání . . . 91
Svatostánek a kněžský oděv . . . 91
Modloslužba a nové desky Zákona . . . 97
Další události na poušti . . . 99
Závěr . . . 107

Kniha druhá: výklad předloženého vyprávění . . . 110

Zrození k zármutku tyrana . . . 111
Vzdělání . . . 115
Boje s protivníky . . . 119
Zjevení v hořícím keři . . . 121
Změna Mojžíšovy ruky a jeho hole . . . 127
Návrat do Egypta . . . 131
Setkání s Áronem . . . 133
Mojžíš ohlašuje Izraelcům vysvobození . . . 139
Zázraky v Egyptě . . . 143
Otázka lidské svobody . . . 147
Smrt egyptských prvorozených . . . 157
Paschální večeře . . . 163
Odchod z Egypta . . . 167
Přechod Rudého moře . . . 171
Hořká voda . . . 179
Palmy a prameny . . . 179
Voda ze skály . . . 181
Chléb z nebe . . . 183
Bitva s Amálekovci . . . 189
Výstup na horu poznání Boha . . . 193
Vstup do temnoty . . . 199
Svatostánek . . . 203
Oděv velekněze . . . 221
Modloslužba . . . 229
Obnovení desek Zákona . . . 235
Teofanie ve skalní sluji . . . 239
Závist . . . 259
Zprávy o zaslíbené zemi . . . 263
Další voda ze skály . . . 265
Had na poušti . . . 267
Vzpoura . . . 271
Pravé kněžství . . . 273
Královská cesta . . . 275
Bileám . . . 279
Izraelci podléhají cizinkám . . . 283
Závěr Mojžíšova života . . . 287
Cíl ctnostného života . . . 291

Zkratky knižních řad, slovníků a periodik . . . 297
Bibliografie . . . 299
 Edice Řehořova spisu De vita Moysis . . . 299
 Překlady Řehořova spisu De vita Moysis . . . 299
 Ostatní prameny . . . 299
 Sekundární literatura . . . 309
Rejstřík . . . 315
 Index locorum . . . 315
 Rejstřík jmen a pojmů . . . 334
Ediční poznámka . . . 339